Tobias už od pohledu značí někoho, kdo vypadá velmi rozumně, možná právě kvůli tomu, že ho mnohdy spatříte nosit brýle. Ne vždy ho ale uvidíte s brýlemi, po dlouhé době zkoušení nosit čočky si na ně konečně zvykl. Klid je jeho druhým jménem, nenechá se něčím jen tak zviklat. Zakládá si na spravedlnosti, upřímnosti a také na své pracovitosti. Zpočátku můžeme ihned vystihnout jeho workoholismus, svou práci miluje a věnuje se jí co nejvíce může, jelikož ho naplňuje. Pro ostatní by se zkrátka rozdal, jedna z věcí, která ho učiní šťastným, je vidět své okolí s úsměvem na tváři. Jeho život totiž vnímá jako stvořený k tomu, aby pomáhal. K lidem bývá velmi přátelský a milý, nechá se snadno překecat, což se na vždycky hodí, jelikož pak často dělá věci, které by nerad dělal. Je abstinentem, alkohol nemůže ani vidět, jelikož si je moc dobře vědom, co s člověkem dokáže udělat. Zkrátka, pokud se ho hodláte přemluvit k pití, musím vás zklamat, ale v tomto ho neobalamutíte. Většinou je na party právě tím, co lidem rozmlouvá, aby nepili. Nevnímejte to ale tak, že s ním není zábava. Je poměrně sarkastický, což některé dokáže poměrně ranit, ale zároveň tím spoustu lidí baví. Má svůj smysl pro humor. Je skvělým posluchačem, každému naslouchá, ale když chce, dokáže také rozjet svoje ústa na plné obrátky. Nevyhledává nijak extra lidskou pozornost a nepředvádí se, ale když se mu nějaká ta pozornost naskytne, je poměrně rád, obzvláště když ho někdo poslouchá. Je docela vůdčí typ, i když se dokáže podmanit. Občas bývá poměrně mrzutý a ne vždycky je s ním vhodná chvíle na kus řeči. Při hádce je klidný, ale jeho argumenty v sobě poukazují na zlost skrytou v jeho hloubi. I když rád pomáhá lidem, nemá rád, když se někdo snaží pomáhat jemu. Myslí si, že si to nezaslouží, dusí to v sobě a nerad se pro někoho otevírá s traumaty. Má dojem, že tak ostatním jenom přitěžuje. Je velmi citlivý a vycítí, jak se ostatní cítí. V tomto ohledu je velmi tvrdohlavý, ale třeba se mu jednou podaří se konečně někomu svěřit a říct světu celou pravdu jeho příběhu. Určitě se někdo takový najde a třeba jím bude právě samotná korunní princezna.

Tobias se narodil do rodiny lesbiček. Jeho matka Candance šla na umělé oplodnění, ale on vždy s oblibou říká, že je po obou dvou mamkách, ne jen po Candance. Nikdy nelitoval, že ho vychovávaly právě dvě mámy, i když kvůli tomu byl celé dětství, mno, jiný. Už odmalička rád pomáhal ostatním dětem. Ve škole mu to šlo natolik, že vždycky, když už měl svou práci hotovou, ho učitelka posílala pomáhat ostatním. Někdy se mu děti posmívaly za to, že má dvě mamky, ale on s klidem přecházel tyto poznámky a nevšímal si jich. Byl opravdu klidné dítě s věčně chladnou hlavou i v nejhorších situacích. I přesto, že většina, které pomáhal, byla právě plná posmívajících se dětí, pomáhal jim s radostí. Na druhém stupni se začal zajímat o lidské tělo, nemoci a co s tělem dělá alkohol. Otřáslo to s ním a vážně mu to zůstalo až do dospělosti. Všeobecně se začal strat o zdraví a hodně nabádal svoje okolí, aby nedělalo hlouposti, i když on sám si občas vykopl z kopýtka. Na střední školu se rozhodl jít na zdravotní po té, co jeho nevlastní matce Lucy zjistili rakovinu. Každý den po škole za ní chodil, držel jí za ruku, kupoval jí květiny a snažil se jí dělat radost, jak nejvíce mohl. Lékaři jí nedávali moc šancí na přežití, ale on jí věřil… Jenomže jednou, při krásném jarním dnu, kdy chodil do druháku, přišel domů a našel Candance s zmačeným obličejem od slz. Lucy nepřežila. Tobias zatnul zuby a svojí bolest přenechal v sobě, neventiloval ji na povrch. Studoval ještě tvrději, aby jednou mohl pomáhat lidem. Aby jim dával najevo, že i když jim nikdo nevěří, on ano. Ve škole se začal poměrně dost bavit s jedním učitelem. Rozebírali spolu hodně lékařských témat a rozuměli si. Jednou Tobias dostal v maturitním ročníku pozvání na schůzku mimo školu. Vnímal jejich vztah přátelsky a proto dorazil s nadšením hrajícím ve tváři. To brzy zmizelo, když se ho jeho učitel pokusil znásilnit. Vrazil mu jednu silnou a utekl vysvlečený ven. Zavolal mamce, aby pro něj přijela. Divila se, proč je skoro nahý, ale nic nepoznamenala. Možná si domyslel své, jelikož mu párkrát nabízela sezení u psychologa, ale Tobias ji odpálkoval. Od té doby se mu vyhýbal a po maturitě se škole vyhýbal velkým obloukem. Bolest si nechal v sobě a nikomu neřekl o tom, co se v ten den stalo. Dotyky na svém těle však cítí dodnes. Tyhle události ho odradily od hledání si nějaké lásky, proto se věnoval co nejvíce své práci a snažil se pomáhat lidem. Jeho matka ho však nerada viděla, jak bojuje s něčím, co ho trápí, nerada ho viděla, jak celé dny jen pracuje, nebo je tráví zalezlý v pokoji hrou na klavír či jeho jinými oblíbenými aktivitami. A proto odeslala přihlášku do selekce s jeho vědomím. Tobias z toho nebyl zrovna dvakrát nadšený, ale nakonec mu to bylo celkem jedno. Jeho dopis stejně zůstane pohřbený bůh ví kde a nikam se nedostane...