Persephona měla něco z obou rodičů. Hnědé lehce vlnité vlasy, hnědé oči a dokonalou postavu. Matka příroda na její kráse rozhodně nešetřila. Vypadala až andělsky, nikdo by do ní hned neřekl, jaká mrcha umí být. Už jako malá dokázala sebe i svou sestru dostat z problémů. Vždycky jí stačilo, když párkrát zamrkala a usmála se, všichni pak hned pookřáli a přimhouřili oči. Nejvíc toto kouzlo platilo na chlapy, které si obmotala kolem prstu během pár minut. Ovšem narozdíl od její sestry s nimi nespala. Měla v Illey už své kontakty, za kterými chodila, když potřebovala. U nich věděla, že si to nechají pro sebe, že od toho nic víc chtít nebudou a obě strany z toho těžily. Ona je byla schopná dostat výš ve společenském žebříčku a oni jí zase častokrát poskytovali informace, které potřebovala. Persephone uměla dost skrývat své emoce. Stejně tak se dokázala přetvařovat. Tohle všechno zdokonalila v prostředí šlechty, které bylo většinu času plné přetvářek a intrik. Pokud se v něm člověk chtěl pohybovat a neumřít, musel prostě přistoupit na jejich hru, a ještě lépe ji začít ovládat. Chvilku trvalo, než se do toho dostala. Měla tendence se chovat tak, jak to cítila. Hlavně proto, že u nich doma to tak bylo vždycky. Když byl někdo naštvaný, všichni to hned věděli, stejně tak to bylo i s ostatními emocemi. Jenže ona brzo pochopila, že takhle to na veřejnosti nejde. Musela se tak naučit kontrolovat svou mimiku, emoce i gesta. Nesměla dát najevo, že někoho neměla ráda, protože ho třeba potřebovala pro informace. Spousta lidí jí mělo radši než její sestru, právě kvůli tomuhle přetvařování. Zdála se být ta hodná sestra, která má srdce na správném místě, je chytrá, klidná a prostě v pohodě. Nikdo netušil, že je to jen maska a hra, kterou hraje moc dobře. Doma byla Per ale úplně jiná. Právě tam dávala najevo všechno, co cítila. Pohádala se, když byla naštvaná, brečela, když byla smutná a smála se nahlas, když se cítila šťastně. Jenom její rodina viděla její zranitelnou stránku, nějaké city a měli i šanci sem tam zahlédnout proud jejích myšlenek. Per byla taky dost sebevědomá a ambiciózní. Šla si dost tvrdě za svým cílem a šla i přes mrtvoly. To samé platilo i v moment, kdy někdo ublížil její rodině, a hlavně mladší sestře. Tam pak naplno ukázala, jaká mrcha, a hlavně jak zlá umí být. Nemělo smysl si s ní zahrávat. Možná nevybuchla a neudeřila vás, ale postarala se, abyste se už nemohli ukázat na veřejnosti. Právě kvůli častému schovávání emocí musela Per najít něco, co jí pomohlo se odreagovat. A proto začala s boxem a střelbou. Box jí dost pomáhal vybít svůj vztek a frustraci. Mohla do něj mlátit, dokud jí neumíraly svaly na rukou. Vracela se zpátky vždycky celá zpocená a unavená. Střelba jí zase pomáhala v koncentraci, trpělivosti a uklidnění se. Místo relaxačních technik si prostě vzala pistoli a zastřílela si na terč. Vracela se pak s mnohem lepší náladou a vyklidněná. Dost ale bavila i hudba, neuměla zpívat, prostě jen ráda hudbu poslouchala ve sluchátkách. Třeba když někam musela jet vlakem nebo autobusem. Hudba měla stejný účinek jako střelba, uklidňovala ji, díky ní se na chvilku mohla přenést mimo tuhle realitu a pořádně vypnout hlavu. Jako další koníček tu je běhání. To provozovala hlavně proto, aby padla do postele a prostě jen spala. Protože když neběhala, měla noční můry, kvůli kterým nespala. Měla pro případ nouze prášky na spaní, ale ty nerada brala, protože věděla, že se nevzbudí, kdyby se něco dělo. Zajímala se i dost o politiku. A proto se často ocitala na akcích, kde mohla nějakého politika vyzpovídat. Dozvědět se, co se děje a co se bude dít. Mezi další koníčky můžeme zařadit módu, ráda si sama vymýšlena návrhy a pak je i ušila. Neměla na to vždy čas, takže si alespoň udělala ten návrh a ten pak poslala své švadleně. Milovala i zimní sporty, lyžování, snowboard, bruslení a tak dále. Zajímala se i dost o mytologii. Měla spoustu knih na tohle téma, byla sběratel, ale nikdo o tom neměl ani tušení. Věděla to jen její rodina. Měla obavy, že by se jí pak okolí smálo. Per byla jako cibule, měla několik vrstev. Tu, kterou ukazovala na veřejnosti – odtažitá, společenská, naoko přátelská a laskavá – pro rodinu - už víc svá, upřímná, lehce výbušná a tvrdohlavá - a když byla sama. Poznat ji blíž trvalo opravdu dlouho a většina lidí ztratila trpělivost dřív, než to dokázali. Neotvírala se nikomu, aby nikdo její slabosti nemohl zneužít.