Narodila se jako prvorozená dcera dvou milujících rodičů do zcela normální rodiny. Jako dítě dvou diplomatů získala dvojí občanství hned narozením - japonské a italské. Její japonské kořeny jsou velmi hluboké, byť s touto částí rodiny se nikdy tolik nevídala. A když už ano, bylo nutné podotknout, že si byla blízká nejen s bratranci a sestřenicemi, ale také často s rodiči navštěvovali královskou rodinu v Japonsku. Od malička byla tatínkovou holčičkou, stejně jako její mladší bratr byl maminčiným synáčkem. Svého malého brášku, Artemia, byla vždy připravena bránit klidně celým svým tělem. Když pak v sedmi letech oba rodiče uznali, že její hlas je jedinečný, začala chodit na hodiny zpěvu a rétoriky. Nikdy neměla moc přátel, protože je ani nevyhledávala, ráda trávila čas osamotě nebo po boku svého bratra. Až teprve, když přišla puberta, tak se trochu odvázala ze řetězu. Začala hodně experimentovat, i tak ale nikdy neporušila své zásady a na drogy nesáhla. Přes to ale vyzkoušela hodně věcí - od alkoholu až po cigarety. Aktivní kuřák se z ní ale nestal, protože když přišla domů a smrděla od cigaretového kouře, dost rychle si to díky rodičům rozmyslela. Někdy během tohoto období také pronikla do vztahových vod. Nejdříve si našla přítele a následoval dlouhodobější vztah s přítelkyní. Měla strach přiznat rodičům, že má přítelkyni a v nejistotě se nakonec obrátila na člověka, který ji vždy podporoval - otce. Konverzaci, kterou s ním tehdy měla si pamatuje přesně slovo od slova a když to řekla matce, zjistila, že její rodiče ji opravdu milují a začala si jich vážit ještě víc. Jak už to tak ale bývá, vztahy během dospívání nemají dlouhého trvání a když nastal rozchod, zlomilo ji to. A přesně tento moment pro ni byl ten zásadní, protože zjistila, že ji nebaví chodit na party, ba naopak by raději trávila celé dny v přírodě a cvičila jógu. Zároveň se v ní konečně projevily geny rodičů, protože se začala učit cizí jazyky a ze dvou mateřských najednou ovládala šest na komunikativní úrovni. Uzavřela se víc do sebe, vrátila se ke zpěvu a dál se učila jazyky. Díky jejímu nadání, práci rodičů pro královské rodiny a několika vítězstvím v překladatelských soutěží, se dostala do oka italské královské rodině, která ji zaměstnala jako překladatele pro diplomatické vztahy a cesty. A i když se jí z domova odjíždět nechtělo, tiše se těšila, co jí Illea přinese nového.