Xi Ming byl narozen do bohaté rodiny. Jeho otec, XI Zixin, se před narození stal prezidentem Číny. Nikdo si na něj nestěžoval, proč? Dokázal si omotat média kolem prstu a platit je ze státních fondů. V čínských médiích se o něm mluvilo jako o nejlepším vůdci. Vybudoval si dosti silnou podporu v lidu, kterou si pošéfoval strachem z napadení číny jinými státy. Nebyl ideální, ale všichni, kteří byli perfektní, jako jeho náhradníci, odstranil. Jeho rivalové se buď z ničeho nic ztratili odstěhovali se anebo spáchali sebevraždu. Nebylo možné s tím Zixina spojit, nikdy na místě činu nebyl. Po narození jeho jediného syna Minga, Zixinovi došlo, že má vyhráno. Sice už nařízení práva na jedno jediné dítě bylo už dávno odstraněno, ale patriarchát v Číně pořád vede… Ming byl pro média jako třešnička na dortu. Kdykoliv se o něm psalo dostalo to mnoho kliknutí. Někteří věřili, že je to dítě samotného boha, ale bylo to dítě jen pouhého prezidenta. Mingovi bylo poskytnuto vše mimo lásky jeho rodičů. Byl to pro ně jen komerční projekt, který jim dokázal udržet popularitu. Nechodil do školy jako ostatní děti, bylo mu poskytnuto nejlepší vzdělání už od pěti let. Studoval doma a ven chodil jen s rodiči na všechny banquety snobů atd. Nesnášel je jako všechny ty lidi, kteří se snažili lézt jeho rodičům s prominutím do prdele… Držet dítě jen doma se jim moc nevyplatilo, jen co přišel Mingův čas vzdoru, začal utíkat z domu. Vždy ve středu mezi 1:30 a 3:30 se vždy vypařil z domu. Nikdo si ho nevšímal a ani ho venku nikdo nepoznal. Chodil s dětmi, vychované ulicí, do všelijakých večerek a vždy jim kupoval něco k jídlu. Mohl si to dovolit a kdyby ho někdo chytil, určitě by to nebyl takový problém, protože dělal dobrou věc. Bohužel na to přišli jeho rodiče a vyřešili to jinak… ústavem nebo spíš sektou. Jako teenager nastoupil do klubu bílých lilií. Tento klub byl dosti známý a opěvovaný. Všichni, kteří žijí mimo klub, byli krmení lživými představami a média si tento klub byl prosazování jako nejlepší, nejvíce byl prosazování zkrz mediální prostor. Bohužel málo kdo prošel “kurzem” bez jakékoliv psychické újmy. Ming, jako jeden z mála, si moc dobře pamatuje na všechna zvěrstva, která se tam děla. Chodili tam děti od šesti let do osmnácti. Málokdo věděl, že zaprodají svého potomka do sekty, která se vydává za klub a je registrovaná jako vzdělávací ústav. Teď se můžete ptát, proč zrovna vzdělávací ústav, inu tato sekta, leč si říkala klub, fungovala jako škola s intrem. Všichni ze svěřenců tam pobývali bez ohledu na to, jak blízko bydlí. Co se tam však dělo? Dětem se přidávali body za všelijaké věci jako jsou seance nebo vyznání víry kultu či poslouchání rozkazů starších bez jakýchkoliv otázek. Ti, co byli na vrcholu tabulky, byli v suchu, ale pro ty, kteří byli pod čarou, to bylo peklo na zemi. Pořádali se tam skupinové terapie, které pro většinu účastníků skončili skupinovým trauma. Občas si namátkově vytáhli jednoho, který byl pod čarou a skupinově si ho dobírali, občas se někteří z dětí nedrželi zpátky a použili i fyzické násilí. Ming byl na vrcholu žebříčku, byl nejlepší z nejlepších a jako dospívajícímu, mu tyhle zvěrstva nepřišla zvláštní. Dost rychle se přizpůsobil leč byl uvnitř poměrně proti celé jejich víře. Věděl dost věcí, hlavně o učitelích a vztazích s nezletilými žáky, díky tomu, že jeho otec je na tak vysokém žebříčku, si mohl docela vyskakovat bez možnosti jakéhokoliv ublížení. Učitelé vydíral a žáky, kteří byli na topu s ním, dokázal mrknutí oka dostat úplně dolů. Naučil se lhát a necítil se zle za to, když zjistil, že kvůli němu se někdo ztratil či ukončil svůj život. Dělo se to často, a nejen kvůli němu. Z tohoto traumatem nabitého ústavu se dostal poměrně brzy. Není blázen ani takový idiot jako někteří z žáků, kteří zůstali i po jejich 18 narozeninách. Většina z nich měla vymytý mozek nebo úchylky na nezletilé a moc dobře věděli, že jakožto starší, si mohou dovolit více než nově příchozí. Po příchodu domů měl občas problémy se sociálními interakcemi. Jistě, že ho tento ústav ovlivnil, ale jinak, než by si kdo představoval. Znechutilo mu to ženy. Dost dobře si pamatoval, jak ho v klubu učili, že dívky jsou jen štětky. Nemyslel si to a nikdy to ani neřekl, ale začal se jich bát, co kdyby na nějakou narazil. Tím si našel zálibu v mužích. Měl problém si nerozškrábat ruku ze stresu o tom, co si muž o něm myslí. Nebo zda si ho představoval v nějaké sugestivní pozici. Kvůli těmto problémům si nechal nasadit uklidňující prášky. Udělal si právnickou školu. Byl si jist, že po všem, co si v klubu zažil, přežije cokoliv, co se mu postaví do cesty. Během jeho právnického studia zjistil, že jeho otec měl rakovinu v pokročilém stádiu. Zixin se dal do příprav půdy pro svého syna. Pověřil vedení do rukou tajných složek. Veřejnosti se jeho stav zatajil a připravil si předtočená videa, která se dala použít jako další oblbovák společnosti, aby si myslela, že je v plné síle. Pro svého syna smluvil sňatek s dcerou guvernéra pod podmínkou, že v budoucnu nebude kandidovat proti jeho synovi. Vyšlo to… Sňatkem s mladou dívkou dokázal okouzlit společnost. Byli vyhlášeni jako nejhezčí pár. Po smrti svého otce Ming začal jednat rychle. Se zprávou, že otec zemřel se do médií začali šířit informace, že byl zavražděný v pokusu změnit politické uskupení v zemi. Celé to vyvolala cizí nepřátelská mocnost, která tak chtěla ovlivnit příští volby v zemi. Ming přišel s odhalením spiknutí, do kterého byli zapojeni různí vlivní generálové, a dokonce i otcovi stranící (prakticky kdokoliv, kdo by se mohl ucházet o místo prezidenta při nových volbách.) Došlo k velkým čistkám, politickým procesům a z toho mediálně vzejde jako někdo, kdo se snaží zachránit otcův odkaz. Tou dobou projde v parlamentu nový zákon, který mu umožní se ucházet o pozici vůdce. Ten přednesl někdo z otcových věrných... Zákon prošel a příští volby Ming vyhrál bez nutných manipulací s výsledky, protože před národem, situací kolem vraždy otce, je viděn jako hrdina, který ochránil zemi před pučem.