Léna Hunyadi, princezna Maďarska, vyrůstala v aristokratickém prostředí, které bylo silně zakořeněné v tradicích a hodnotách královské rodiny. Od útlého věku byla připravována na roli, která ji měla spojit s povinnostmi a očekáváními spojenými s jejím titulem. Ačkoliv nikdy nechtěla být omezena pouze svým postavením, projevovala silnou touhu po samostatnosti a hledání vlastní identity. Snažila se ukázat světu, že je více než jen „princezna“ a že její hodnoty a zájmy sahají dál, než jaké jsou společenské normy. Do svých šesti let žila v Maďarsku, které bylo republikou. Vzpomínky na toto období jsou pro ni rozmazané, protože byla ještě příliš malá, aby si plně uvědomovala politické a společenské změny, které se kolem ní odehrávaly. Rodina Hunyadiů byla známá jako potomci původní královské dynastie, ale až s přechodem republiky na monarchii se jejich postavení stalo oficiálně královským. Tato změna přinesla nové okolnosti pro celou rodinu, přičemž pro Lénu to znamenalo pomalý přechod od bezstarostného dětství k přípravě na náročné královské povinnosti, které její postavení obnášelo. Ačkoliv si na tuto změnu příliš nepamatuje, její život začal od té doby nabírat nový směr. Svě vzdělání začala doma, v prostředí rodinného zázemí. Rodiče ji vedli k osvojení si tradic a aristokratických hodnot, a přestože bylo toto domácí vzdělání vysoce kvalitní, brzy zjistila, že jí chybí kontakt s vrstevníky. S rostoucím zájmem o svět mimo rodinný kruh, přesvědčila rodiče, aby jí dovolili navštěvovat soukromou školu, kde měla možnost setkávat se s jinými dětmi svého věku. Tento krok jí umožnil nejen rozšířit své obzory, ale i prohloubit vztahy s vrstevníky a zažít část „běžného“ života, která byla pro ni dosud neznámá. Zároveň to byla první z mnoha její snah vyvážit povinnosti princezny s touhou po větší osobní svobodě. Po nástupu na školu se začala více zapojovat do společenského života a účastnila se různých charitativních akcí, které pořádala její rodina. Mezi těmito aktivitami byla i návštěva místní nemocnice, kde se setkala s pacienty a dětskými nemocnými. Dívka trávila čas s těmi, kteří to nejvíce potřebovali, hrála na klavír, četla dětem pohádky nebo rozdávala dárky během vánočních svátků. Tyto chvíle ji hluboce zasáhly a probudily v ní zájem o práci v oblasti zdravotnictví. Fascinovalo ji, jaký rozdíl může člověk udělat tím, že věnuje čas těm, kteří jsou v těžkých životních situacích. Přestože tato myšlenka začala v jejím srdci růst, nikdy o tom nikomu neřekla. Byla si vědoma své pozice jako princezny, a i když toužila po osobní svobodě, věděla, že nemůže jednat podle vlastního uvážení, protože byla stále součástí monarchie a měla své povinnosti vůči rodině a království. Vztah s jejími rodiči byl velmi silný a podporující. Matka a otec ji vždy vedli s láskou a rozumem, přičemž chápali její touhu po větší svobodě. Přesto, ačkoliv mezi nimi vládlo hluboké porozumění, Léna cítila, že musí skrývat určité části sebe, aby je nezklamala. Zvláště co se týkalo jejích osobních ambicí, které ne vždy souhlasily s tradičními představami o roli princezny. Snad nejvíc tajné přání pro ni je pracovat ve zdravotnictví. Rodiče ji podporovali v jejích zájmech a rozhodnutích, ale věděla, že její místo v královské rodině vyžaduje jiné priority. Proto doufala, že jakmile se její bratr Ernö stane králem, bude mít více prostoru pro realizaci své vášnivé touhy pomáhat druhým, ať už přímo v oblasti zdravotnictví nebo prostřednictvím charitativních organizací zaměřených na tuto oblast. Tento sen jí byl utajovaný, ale věřila, že nehledě na to, jak a komu se narodila, bude mít možnost stát se čím ona chce. Bratr Ernö byl pro svou sestru vždy velkou inspirací a také blízkým partnerem v mnoha záležitostech. Už od dětství spolu trávili hodiny při hře na klavír. Vzpomíná si, jak ji bratr učil složité skladby, které následně společně hráli na rodinných setkáních. I když Ernö měl větší očekávání ohledně svého budoucího vládnutí a následnictví, mezi sourozenci panoval silný vzájemný respekt. Obdivovala ho za jeho důslednost a vážnost, ale vždy se v něm snažila najít i lidskou stránku. Svou bisexuální orientaci si začala uvědomovat během dospívání, když prožívala silné pocity jak k dívkám, tak k chlapcům. Nejdříve to byly přátelské vztahy, které postupně přerostly v touhu a vášeň. Jeden silný vztah s její spolužačkou ji přivedl k přemýšlení, během toho si uvědomila svou přitažlivost k oběma pohlavím. I přesto, že to pro ni bylo jasné, rozhodla se tuto část své identity držet v tajnosti, protože věděla, že v jejím postavení princezny by to mohlo být neakceptováno. S postupem času se smířila se svou orientací a začala ji vnímat jako přirozenou součást sebe. Nedávno jí byl domluven sňatek s princem z Brazílie. Dohoda však ještě není definitivně uzavřena a detaily se budou probírat v Illéi za přítomnosti korunního prince Maďarska. Zatím o tomto návrhu nic neví, ale tento krok je jedním z hlavních důvodů, proč se chystá letět se svými sourozenci do Illéi. Sňatek byl navržen přesto, že je princezna ještě mladá, a to částečně kvůli politickým důvodům a rodinným ambicím. Rodiče, kteří byli vždy zaměřeni na posilování královské dynastie a stabilitu monarchie, zjistili o jejích plánech vzdát se titulu a její touze po větší osobní svobodě. Sňatek s princem z Brazílie je nejenom způsob jak posilnit jejich pozici monarchie ve světě, ale také jistá forma trestu pro Lénu, když se rozhodla jednat za zády své rodiny.