Jindřich je ten typ člověka, na kterého se podíváte a řeknete si, že je to už od pohledu debil. Debil možná není, ale vtipů takového rázu má mnoho. Nemá problém si dělat srandu z čehokoliv či kohokoliv, kašle vám na nějaké postavení! Ženám dává poklony až, že by si odřel nos o zem, a taky jim rád podsouvá opravdu zvláštní až nevhodné vtipy, a nejen těm. Též nemá problém si dělat srandu ze sebe! Nejraději si dělá srandu ze svého jména – Jindřich – po vydání posledního KCD si užívá dost přirovnání k hlavní postavě. Kvůli tomu slyší na jméno Henry či Hal. Též mu nevadí se posmívat svému příjmení. Je fakt, že se s tímhle klukem nikdo nenudí. Je to ústečák, ale to ho nedrží od odpalování slivovice a občasného užívání moravského přízvuku. Občas používá dosti kontroverzní slova, takže se nelekejte, když Romy nazve cikány. Taky není nic překvapivého, když řeknu, že lítá v problémech. Dokáže vám způsobit upřímnou ostudu a ještě se tomu blbě tlemit. Málokdy bere věci seriózně, a proto na sobě nedá znát, že ho nějaká z věcí zasáhla. Povětšinou si svá trápení nechává pro čas, kdy je sám a nemá s kým být vtipný a bezstarostný. Chápe problémy dnešní situace a myslí si, že jeho vnitřní problémy jsou nic oproti tomu, co zažívají lidé kolem něj. Proto nerad řeší osobní problémy, ať už jsou jeho nebo někoho jiného. Neumí utěšovat, ale pokud si řeknete, určitě vás obejme anebo si začne dělat srandu z něčeho, čemu byste se mohli smát a zapomenout na svůj problém. Je mu jedno, co jste, kdo jste, jak vypadáte a co děláte. Pokud je s vámi sranda, nevykáte mu a berete ho jako full pack s nevypočitatelnými reakcemi, bude vás mít rád. Dokáže být úžasný přítel. Dokáže udržet tajemství, ale zase dokáže drbat o všem možném. Chcete kamarádské popíchnutí od neznámého člověka? Jindřich je váš člověk (prodáno). Má svoje oblíbence, které rád popichuje. Nejlepší příklad je český král Ferdinand. Říká mu Ferda Mravenec, i když Ferdinand mravenci moc neodpovídá… hlavně ne rozměry. O rozměrech by taky mohl vyprávět… rád ho popichuje i na veřejnosti, nejčastěji si utahuje z jeho snoubenky. Nemá ji nijak v lásce.

Být dítětem matky samoživitelky nikdy nebylo lehké. I Jindřich se musel s tímhle potýkat. Jeho otec, poté co se narodil, odešel pro mléko a jaksi zanedbal svou povinnost starat se o svého syna. Nechodil do školky a kvůli tomu neměl moc přátel. Jeho matka měla dvě práce, takže neměla na mladého Jindřicha čas. Už od mala musel být samostatný, dělal si jídlo, staral se o svou hygienu a taky chodil sám spát. S nástupem do základní školy to bylo jiný kávu. Začal být dosti výtečný, konverzoval s učiteli tak i se žáky bez ohledu na to, zda je hodina nebo ne. Bohužel ho tam neměli moc rádi, mysleli si, že vyrušuje. Jistě vybudoval, ale protože věděl, že se po návratu ze školy s nikým bavit nebude. Jindřich se dal od patnácti do všeho možného brigádničení jen aby zajistil nějaké peníze i na jiné věci než základní potřeby. Jeho Matka začala dosti pít alkohol a pomalu přestala chodit domů. Scházela se s muži v baru a do měsíce přišla do jiného stavu. Jindřichovi o tom neřekla, protože si myslela, že je nemocná z neustálého povalování v baru. On sám nebyl nijak dárek. Na učení kašlal a raději se přál se spolužáky za školou. Štve ho? Dostaneš na hubu. Měl svoje sny, chtěl být policejní detektiv anebo třeba voják. Už jako malý na to myslel. Byl samý problém. A vydrželo mu to do střední školy tedy učňáku od kudy ho později vyrazili kvůli jeho problémům. v tu dobu měl už čtyřletého brášku, se kterým nedělal nic jiného než blbosti, jako vždycky. Pokud tu měl mít někdo průser tak to byl zrovna Jindřich a později i jeho mladší bráška. Jednoho dne toho měla jejich mamina dost, a tak Jindřicha vzala a strčila do míst, kde by si Jindřich mohl splnit svůj vojensky sen. Kupodivu mu to vojáčkování šlo docela dobře a když dělal blbosti tak dostal na hubu. Ve výcvicích byl jeden z nejlepších. Když držel hubu a nezajímal se o věci, které mu nepřísluší, docela dost si ho tam vážili. To by nebyl Jindřich, aby něco nedodělal. Jednoho večera, když jim bylo dovoleno slavit (pravděpodobně nějaký svátek), si s kamarády do pokoje natáhli alkohol… tedy alkoholu více než bylo normálně přehlíženo. Kdyby tento večer zde figuroval jen alkohol, ale bohužel se nevyhnuli používání lehkých drog. S jedním z mužů, kteří byli přizváni kamarády, si po dvou flaškách a trochu toho HHC padli do oka, po zjištění, že tento mladík si služeb pro stát neužívá a rád by byl doma, skončili spolu na záchodcích. Jednou si dole a jednou nahoře… Jinak řečeno i přes Jindřichovi vysoce vynikající výsledky ve fyzických testech, v této situaci skončil dole. Ne, že by si zrovna mohl stěžovat. Bohužel byli nahlášení víš a kvůli této nevinné zábavě jim hrozil vyhazov. Když to měli druhý den vysvětlit, Jindřich řekl, že byl znásilněný a vůbec se mu to nelíbilo. Takže vyhodili jen jednoho a z Jindřicha si půl měsíce utahovali. Díky tomu nepříjemnému incidentu se mu dostalo více pozornosti. Přihlásil se k němu jeden z bohatších šlechticů. Jinak řečeno Jindřich byl šlechtickým levobočkem. Měl Dobré výsledky během vojenských služeb a už byl potvrzený šlechtic, bylo mu poskytnuto místo mezi rytíři. By byl debil, kdyby to nebral. Ze srandy si místo svého příjmení začal psát přídomek “z Teplic”. Draždil s tím všechny, kteří museli procházet jeho dokumenty a přepisovat to na jeho příjmení. Padl si do oka s nynějším českým králem a jak to dopadlo už můžete vidět sami…