Narodil se jako čtvrté dítě do královské rodiny, která vládne jedné z nejmocnějších zemí světa. Měl vše, co by si mohl přát – pohodlí, bezpečí a privilegium žít v luxusním prostředí bez těžkých povinností, které nesla jeho nejstarší sestra. Nejprve to vypadalo, že ho čeká život plný svobody a radosti, protože nebyl povinen nést tíhu korunního dědice, což mu umožňovalo užívat si dětství plné zábavy, her a rodinných večerů. Pak však přišel osudový okamžik. V pouhých šesti letech, během jednoho letního odpoledne, se jeho svět navždy změnil. S bratry si hrál na starém domku na stromě. Domek byl již starý a shnilý, ale oni stejně nedbali na varování rodičů a odvážili se ho stále používat. Byl to Emeth, kdo nakonec spadl, když pod ním prasklo prkno, které používali jako žebřík. Chvíli se zvládal držet a už to vypadalo, že ho bratrům podaří vytáhnout, když jeho ruka vyklouzla a on tvrdě dopadl na zem. Udeřil se do hlavy a na pár vteřin ztratil vědomí, ale když se k němu Ethan a Elijah dostali, byl již při vědomí a tvářil se jako největší hrdina. Nechtěl jim přiznat, že mu hlava třeští a má rozmazané vidění. Bál se, že by si o něm mysleli, že je slaboch. Když o pár hodin později začal ztrácet rovnováhu, zůstal s ním Elijah a Ethan, co nejrychleji běžel pro rodiče. Emeth nevěděl, co se děje a hrozně se bál. Eli pro něj byl nejbližším sourozencem a v ten moment i jeho největší oporou, protože ho uklidňoval a nenechal ho naprosto zpanikařit. Rodiče je našli v objetí, v slzách, a oba rychle odnesli zpět do letního sídla, kde se na Emetha okamžitě podíval lékař, který zjistil, že mu pád způsobil krvácení do vnitřního ucha. Tento úraz znamenal nejen fyzické omezení, ale i hluboký vnitřní zlom. Z chlapce, který rád vyprávěl příběhy a byl plný energie, se stal tichý a uzavřený mladík. Emeth se stáhl do sebe a začal svou novou realitu prožívat v tajnosti. Svět kolem něj se stal cizím, protože již nemohl zažívat zvuky, smích a hudbu jako dříve. Jeho rodina, která ho milovala, udělala vše pro to, aby jeho handicap zůstal tajemstvím. Emeth se naučil komunikovat bez toho, že by si někdo všiml jeho sluchového postižení, a zůstával silně uzavřený vůči světu. Cítil, že to, co dříve považoval za samozřejmé, už nikdy nebude moci zažít. Emeth se postupně uzavřel více do sebe a hledal úniky v umění. Hudba, kterou miloval od dětství, se stala jeho tichým společníkem, i když ji již nemohl slyšet. Cítil ji skrz vibrace. Doma začal malovat, stejně jako jeho otec, a v tichu si psal příběhy, které dříve vyprávěl celé rodině. Jeho blog, skrytý před světem, byl místem, kde mohl sdílet své pocity anonymně, aniž by čelil odsudkům. I když se distancoval od všech, kdo byli kolem něj, změna v Elijahově chování nezůstala bez povšimnutí. Přestože sám procházel náročnou změnou, snažil se svému bratrovi neubližovat tím, že by ho stále obklopoval svou přítomností. Viděl, jak mu bolest, kterou si vyčítal, ubližuje. A tak se rozhodl najít útočiště u své nejstarší sestry, která byla pro něj tím pevným bodem, který by ho mohl vyslechnout, a která mu dokázala poskytnout jiný pohled na věc. Elijah byl ale stále pro něj. I když se od něj trochu distancoval, nikdy by nezradil svého bratra. Ve chvílích, kdy Emeth potřeboval pomoc, byl vždycky nablízku – nejen fyzicky, ale i duchovně. Elijah měl dar rozumět Emethovi. Zůstali propojeni, i když se zdálo, že mezi nimi stojí ticho. Jak Emeth postupně rostl, začal si čím dál tím víc uvědomovat, že mezi ním a Elijahm není ztraceno všechno. Když začal vyvíjet aplikaci VibeConnect a soustředil se na to, jak pomoci ostatním, Elijah byl jedním z prvních, kdo ho podporoval. Ve věku šestnácti let, během jednoho z mnoha večerů strávených online, poznal dívku, která mu změnila pohled na svět. Navzdory své uzavřenosti se rozhodl otevřít a poprvé navázal skutečný romantický vztah. To bylo poprvé, co cítil, že může být s někým skutečně spojen – i když pouze skrze písmena na obrazovce. Bylo to pro něj nové a vzrušující, a přestože nikdy neprožíval vztah tak, jak to běžně dělají ostatní, jeho připojení k dívce mu dalo pocit, že je součástí něčeho většího. Dívka ho nakonec opustila, protože ji omrzelo neustálé vysedávání u obrazovky, a Emeth zůstal opět sám, pouze se svou rodinou. O dva roky později, ve věku osmnácti let, se jeho život znovu změnil. Byl opět zasažen tragédií, která mu připomněla, jak křehký je život. Jeho bratr Ethan se při jedné rodinné dovolené málem utopil. V té době se sblížil s mladým strážcem, který měl na starosti jeho bezpečnost. Tento muž, známý svou loajalitou a odhodláním, se stal jeho první velkou láskou. I když vztah nebyl jednoduchý, protože Emeth stále zápasil se svou identitou a světem, který mu zůstal uzavřený, našel v tomto mužovi oporu, která mu dodala odvahu zkoušet nové věci. Vztah vydržel pouze pár měsíců, ale pro mladého prince to byla jedna z nejdůležitějších zkušeností jeho života. Vyhlášení selekce pro jeho nejstarší sourozence pro něj bylo celkem šokem. Vědomí, že se jeho domov otevře velkému množství lidí, bylo těžké, protože věděl, že jeho omezení pravděpodobně vyjdou na světlo. I přes svůj strach však své sourozence podporoval a přál jim, aby našli lásku nebo alespoň někoho s kým stráví zbytek života v přátelském souladu.