Damianova rodina by se dala považovat přinejmenším za zvláštní. Manželství jeho rodičů nebylo rozhodně tradiční ve smyslu jak si ho všichni představují. Jeho otec si vzal jméno matky, protože nesnášel svůj rod. On a jeho bratři tak mají příjmení z matčiny strany. Táta nikdy nepatřil k těm, kteří by dávali najevo svojí lásku nějakými hlubokými slovy. Spíš konal. Podporoval Damiana na koňských závodech, ukazoval mu, jak střílet ze zbraně, nebo jak držet kord. V jeho očích viděl lásku, ale otec jí nikdy nedal najevo slovy. A to ani k jejich matce. Vnímal ale že by pro ní i zemřel. Jeho rodina tak byla šťastná. Společně s mladším bratrem a starším adoptovaným bratrem, přiváděli rodiče k šílenství. Dokud jednoho osudného dne nezemřel nečekaně jeho táta. Bylo mu teprve patnáct a musel se okamžitě stát hlavou rodiny. Nikdy dřív ani později neviděl matku tak moc truchlit. Všechno co bylo potřeba zařídil, se vším pomohl. Po pohřbu našli dopisy, které byli každý adresovaný jednomu z nich. Nevěděl co je v těch ostatních a ani vědět nechce. On se ale dozvěděl, že otec měl srdeční vadu, která se mohla nechat operovat. Na operaci ale nikdy nešel. Tato srdeční vada je dědičná a je možné, že jí kluci zdědili po něm. Protože to věděl, zařídil všem dětem bankovní konta na kterých bylo dostatek peněz, aby si už nikdy nemuseli dělat starosti s prací. To ale nebylo v Damianově povaze. Jakmile dosáhl osmnáctých narozenin, oznámil matce, že jde na výcvik do armády. Několik let tak strávil tvrdým výcvikem, který zocelil jeho tělo a mysl. Ženy si bral do postele jen pro ulevení fyzických potřeb. Když pak do armády přišel mladší bráška, dohlížel na něj, ale nechal ho, aby si sám natloukl nos, pokud bylo potřeba. Jakmile by ale přišla jiná hrozba, byl rozhodnutý jí eliminovat, aniž by si toho brácha všimnul. Po letech v armádě se vydal do ciziny, kde pomáhal královskému vojsku podle potřeby. A teprve když se přiblížila ohlašovaná Selekce, vrátil se domů a nastoupil do paláce ne jen jako syn vévody, ale především jako strážce, který měl za úkol udržovat klid během konajících se Selekcí.