Ann se narodila do prominentní rodiny, kde excelence nebyla možností, ale povinností. Její matka, uznávaná vědkyně specializující se na biomechanikou a pokročilé technologie, do své dcery vkládala vysoká očekávání. A tak dívka vyrůstala mezi knihami, laboratorními vzorci a diskusemi o nejnovějších vědeckých objevech, přičemž se od ní očekávalo, že jednoho dne půjde v matčiných šlépějích. Na druhé straně její otec, výše postavený důstojník čínských ozbrojených sil, ztělesňoval kázeň, sílu a strategické myšlení. Byl mužem, jehož slovo mělo váhu, a který se nikdy nespokojil s průměrností. I v případě vlastních dětí. V dětství Ann pobývala s několika staršími bratry, kteří se vyžívali v tom, že sestru podceňovali. Považovali ji za "křehkou holku z laboratoře", někoho, kdo se nikdy nevyrovná jejich fyzické síle ani vojenské výchově. Narozdíl od nich se o Ann převážně starala matka. Každý dívčin pokus zapojit se mezi bratry končil výsměchem a odmítnutím. Často slýchávala, ať raději zůstane u knížek a vědy. Jenže ona nikdy nechtěla zapadnout do předem určených škatulek. A tak, zatímco vynikala ve studiích vědy, se tajně připravovala na něco, co šokovalo celou její rodinu. Dobrovolně se přihlásila na vojenský výcvik. Nešlo o spontánní rozhodnutí. Přestože nikdy otce nedokázala zcela pochopit, obdivovala jeho pevnost a odhodlání. Chtěla dokázat sobě i ostatním, že není jen dcerou vědkyně, ale že umí být stejně silná a odolná jako její bratři. Vojenský výcvik pro ní nebyl snadným. První týdny byly peklem. Její vrstevníci ji viděli jako slabší článek a žádný nečekal, že by vydržela. Jenže Ann měla něco, co jim chybělo. Odhodlání a neústupnost. Zatímco ostatní padali únavou, ona zatínala zuby a pokračovala. Když jí říkali, že nemá šanci, dokázala jim opak. Časem se vypracovala tak vysoko, až se z ní stala jedna z nejlepších. A nakonec to byli její bratři, kdo se na ni začal dívat s respektem. Po dokončení výcviku si Ann všimli vyšší důstojníci. Místo běžné vojenské služby od nich dostala jedinečnou nabídku, stát se osobní strážkyní manželky prezidenta. Bylo to prestižní postavení, které vyžadovalo nejen sílu, ale i chladnou hlavu, bystrý úsudek a loajalitu. Ann přijala a brzy zjistila, že být v blízkosti první dámy je něco úplně jiného, než očekávala. Manželka prezidenta, na první pohled silná žena, žijící ve zlaté kleci politiky a moci. Oba manželé drželi zemi pevnou rukou, a v zákulisí dění tahali nenápadně za nitky, bez zbytečné pozornosti. K překvapení Ann se mezi nimi vytvořilo nečekané pouto. První dáma ji neviděla jen jako bodyguarda, ale jako člověka. Dobrou přítelkyni. I když okolní svět strážkyni stále viděl jako chladnou, neústupnou ženu s pronikavým pohledem, vnitřně začala chápat, že síla se nemusí měřit jen v bojových schopnostech, ale i v tom, jak člověk chrání ty, na kterých mu záleží.